Na počátku,
na úplném počátku…….nebylo nic.
Nic konkrétního, jen něco beztvarého, z čeho skutečný obrys teprve vznikal.
Nic než hmota, myšlenky a fantazie.
Tento obrys se postupně stával skutečným, mohl se nakreslit, sestavit a držet pohromadě pomocí přírodních materiálů.
Jak ale mohl vzniknout obal, který má takovou spirituální sílu?
Obal, který ve výsledku dýchá jako člověk!
Mohl vzniknout…… byla mu dána náplň.
Totiž zde je to posvátné místo,
místo, kde jsou si všichni rovni,
kde je bůh přítomen všude, kde je naprosto zřetelně cítit, že věci duchovní a hmotné jsou propojeny.
Místo, kam lidé chodí pro rozhřešení, pomoc i podání ruky.
Místo které pojme vše, osobní příběhy lidí, velikost malost i rytmizaci.
Prostor, který je schránkou nehmotné víry, tělo, jež je schránkou nehmotné duše. Vše potřebuje schránku, obal, který nás všechny drží pohromadě.
Je to ten obal, kterého se lze dotknout.
Materia je “site specific” představení vycházející spojením mezi architekturou Josipa Plečnika a tancem, inspirací je architektův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze.
Materia je o stavbě obalu kostela a o náplni a duchu každé konstrukce i lidského těla
- Koncept, režie, choreografie: Dana Pala
- Hudba: Jiří Lukeš
- Scénografie a kostýmy: Nguyen Ha Thanh/ Monika Lepschy
- Light design: Jan Komárek
- Fotografie: Jan V. Sacher, Vojtěch Brtnický, Andrea Barcalová
- Produkce: Klára Bělorová
- Tančí: Dana Pala, Helena Šťávová, Andrea Vykysalá, Radim Klásek, Jaroslav Ondruš
- Orchestr: Jan Mach (klarinet), Jiří Pohnán (trubka), Kateřina Šimonová (trombon), Ilija Chernoklinov (viola), Josef Hřebík (akordeon), Jan Kasal (percuse), Marie Pochopová (varhany)
- Podpořili: Nadace Život Umělce, HAMU Praha
Premiéra: 12.4. 2004, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha
Trailer k představení: https://vimeo.com/116498277
Délka: 60min
RECENZE:
“Materia je syntetickým vystoupením, které vyšlo ze studia prostoru a z pokorného přístupu k místu, jež má velkou vnitřní sílu. Je třeba ocenit pečlivou přípravu a respekt tvůrců, kteří se nesnažili přebít auru kostela, ale tvořili v symbióze s ním. Díky projektu se alespoň na chvíli dostali návštěvníci do neobvyklých míst, přičemž mnozí z nich zavítali do této pražské památky poprvé.”
Taneční aktuality